Intuice, část 4

Intuice je přirozený a podvědomý nástroj, který nám umožňuje okamžitě i na základě neúplných informací vyhodnotit, co se právě kolem nás děje. Z minulých dílů série o ní již víme, jak pracuje, proč se na ni spolehnout a kdy ji raději nebrat v úvahu. V tomto posledním článku se zastavíme u toho, jak s intuicí, která se zakládá na nevědomém vyhodnocování signálů z okolí, nějak vědomě pracovat. Je to vůbec možné? Rozhodně ano!

Víme už, že intuice selhává, pokudintuice se její vhled „tluče“ s nějakým naším podvědomým příkazem nebo zákazem (např. „nikdy nesmíš křičet na svou matku“). Pro rozvoj intuice se zde tedy nabízí řešení – poznat své neuvědomované vzorce myšlení a chování. Pokud je objevíme, buď jim tak přímo vezmeme účinnost a tyto podvědomé vzorce nebudou naši intuici blokovat, nebo přinejmenším budeme vědět, ve kterých situacích je naše intuice „vypnutá“ a musíme být obezřetní. Způsobů, jak lépe poznávat sebe sama a odhalovat své vzorce je řada, mohou to být různé rozvojové aktivity, např. sebezkušenostní skupiny nebo psychoterapie (obojí nabízí i V sobě doma) či jiná forma individuální práce na sobě. Můžeme také prostě víc přemýšlet o sobě, být k sobě pozorní a citliví, nebrat věci za samozřejmé a ptát se sami sebe, proč je děláme.

Další způsob, jak se svou intuicí pracovat jde přímo k podstatě toho, jak vzniká. Intuice vzniká na základě toho, že jsme my sami nebo naši předkové (po tisícovky let) činili mnoho zkušeností se světem okolo nás a že někde v našem mozku je ohromný katalog zážitků, všech detailů těchto zážitků a také výsledky, kam ta či ona zkušenost vedla. Když se ocitneme v nové situaci, něco v nás bleskurychle nalistuje v katalogu stránku s něčím co nejvíc podobným, přečte si statistiku, k čemu to obvykle vedlo, a pošle do vědomí lísteček s výsledkem. A jak toto můžete využít? Dělejte to podobně. Za prvé to, v čem si chcete vytrénovat dobrou intuici, dělejte často, aby v „katalogu“ bylo dost záznamů. Pokud chcete intuitivně zhodnotit kvality hráče rugby a přitom tento sport vidíte na živo potřetí v životě, nebude vaše intuice asi úplně vedle, bude však daleko za intuitivním odhadem někoho, kdo se rugby věnuje dlouhodobě. Za druhé si všímejte, co je přesně na záznamech v katalogu – pokuste se pokaždé co nejpřesněji pojmenovat, jaké prvky a detaily posuzované věci jsou rozhodující pro vaše finální rozhodnutí. Není to jednoduché,intuice vaše intuice bude i nadále pracovat „za zavřenými dveřmi“, vy ale postupně začnete objevovat, které signály jsou relevantní, začnete víc důvěřovat svému úsudku a co je podstatné – budete schopni ostatním argumentovat, proč jste se rozhodli tak, jak jste se rozhodli. Už nebudete muset zůstat u věty: „No já nevím, prostě se mi to nějak nezdá.“ Budete umět říct, na základě čeho se vám to nezdá.

Výše zmíněný způsob rozvíjení intuice je dobrou zprávou i pro ty, kteří pracují i ve zdánlivě zcela neintuitivních oborech lidské činnosti. I v minulém dílu zmiňované fyzice nebo matematice je možné si vypěstovat určitý druh intuice a schopnost odhadnout, zda je určité řešení fyzikálního problému velmi pravděpodobně správné nebo „na něm něco nesedí“.

V dnešním světě, kdy si můžete doslova ve vteřině vyhledat informace o čemkoliv, je vaše intuice spojencem, který vždy stojí při vás. I kdybyste totiž měli všechny informace světa, nikdy si nemůžete být jisti, zda tyto informace odpovídají realitě, a především je nikdy nebudete schopni všechny zpracovat. Když to zkusíte, tak vás tento informační „medvěd“ sežere dřív, než vydedukujete jakýkoliv výsledek. Nakonec se ve svém životě stejně každý musíme rozhodovat sám za sebe a díky intuici se při tom nemusíme spoléhat jen na to, co jsme se naučili od rodičů a ve škole, ale můžeme čerpat i z moudrosti našeho organismu jako celku, moudrosti získané skrz život náš i život našich předků. V neposlední řadě nás intuice, která funguje, i když jí nerozumíme, učí pokoře ve věku vědy, kdy cokoliv nevysvětlitelného je považováno za šarlatánství.

INTUICE, část 1
INTUICE, část 2
INTUICE, část 3